|
|
Maso ne, raději salát? Vliv dynamických norem na preferenci bezmasých pokrmů
Weikertová, Štěpánka ; Urban, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Světová spotřeba masa představuje jednu z největších zátěží pro životní prostředí. Přestože si současná situace žádá změnu směrem k udržitelnějšímu stravování, konzumace masa stále narůstá. Minulé výzkumy ukázaly, že dynamické sociální normy, tj. informace o probíhajících kolektivních změnách chování ve společnosti, mohou motivovat k proenvironmentálnímu chování, a to i v kontextu spotřeby masa. Ve dvou předregistrovaných online experimentálních studiích jsme na vzorku vysokoškolských studentů (Studie 1, N = 227) a na vzorku dospělé české populace (Studie 2, N = 462) ověřovali, zda dynamická normativní sdělení informující o měnících se trendech v oblasti konzumace masa navýší preferenci bezmasých pokrmů. Nenalezli jsme přímý ani celkový efekt dynamických norem na preferenci bezmasých pokrmů. Mediační analýza odhalila velmi slabý nepřímý efekt dynamických norem na bezmasé preference zprostředkovaný vnímanou dynamickou normou. Ve Studii 2 jsme dále testovali efekt intenzity dynamických norem (silnější vs slabší dynamická norma) a také, zda dynamické normy vyvolávají sebeobranné mechanismy, které racionalizují konzumaci masa a brání změně chování. Silnější dynamická norma nezvýšila preferenci bezmasých pokrmů oproti slabší dynamické normě. Dynamické normy obecně nezvýšily, ale ani nesnížily úroveň...
|
|
|
An Examination of Household Energy Conservation Behavior in the Framework of Theory of Planned Behavior and Norm Activation Model: Prague Case
Boyaci, Çagatay ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
provádějí chování tohoto důvodu komplexně prozkoumán přístupy k adekvátně jednoho experimentálního modelu, který by určil a pomohl vysvětlit motivaci k ů, kteří mají bydliště v Praze, a to sdílením online dotazníku v různých facebookových skupinách mezi 28. dubnem 2021 a 3. červencem 2021. Pro testování vytvořených hypotéz podle vyvinutého modelu výzkumné ylo použito modelování strukturálních rovnic a analýza ANOVA. zjištění ukazují, že kombinace teorie plánovaného chování a modelu aktivace norem poskytuje slibné výsledky při vysvětlování socio Autor práce dospěl k závěru, že sociální normy mají pozitivní vliv na přímo ovlivňují Kromě toh ů vyšší příj a větší velikost zatímco jedinci s vysokou úrovní vzdělání mají tendenci provádět úsporu energie více než jednotlivci s nižší úrovní vzdělání. Klíčová potřeba energie, úspora energie v domácnosti, pro
|
|
|
Pro-environmentální chování podnikatelů z hlediska jejich motivace
HOJDÁNEK, Petr
Cílem mé bakalářské práce je zjištění pro-environmentálního chování podnikatelů a jejich motivace k tomuto chování. Nalézt vnitřní a vnější faktory, které na ně působí a ovlivňují podnikatele v jejich dalším podnikatelském směřování. Zjistit jaké typy těchto faktorů existují. A v jakém prostředí vznikají. V mé bakalářské práci jsem se zaměřil na úzkou skupinu podnikatelů, která působí v jednom odvětví a má srovnatelné podmínky jak v legislativě, tak v možnostech zlepšení pro-environmentálního chování v daném regionu. Při přímém dotazování podnikatelů zjišťuji, jaké je povědomí o konceptu trvalé udržitelnosti rozvoje s co nejmenšími ztrátami na přírodních zdrojích. Zda podnikatelé vnímají zelené směřování společnosti za negativní nebo naopak za přínos. Za použití škály HEP a NEP jsem zjišťoval, zda se podnikatelé ztotožňují s pro-environmentálními názory či nikoliv. Tato data jsem využil i k ucelenému obrazu současného podnikatelské pohledu na tuto problematiku.
|
|
|
Environmentální výchova v ČR v kontextu skautské praxe
Musilová, Markéta ; Zvěřinová, Iva (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Záměrem této práce je poukázat na koncept environmentální výchovy jako strategie na podporu pro-environmentálního chování. Environmentální výchovu tato práce propojuje se zaměřením Junáka a navrhuje jejich možnou bližší spolupráci. Efektivnějšímu propojení se snaží napomoci zmapováním práce skautských vedoucích s přírodou. Výzkum probíhal kvalitativní metodou "Chápajícího rozhovoru" s vedoucími dívčích i chlapeckých oddílů. Pomocí odlišných znaků u zkoumaných jednotek, jako je působení na venkově či v hlavním městě, práce poukázala na řadu rozdílných skutečností. Výzkum naznačuje rozdílnou práci s přírodou u městských a venkovských oddílů a také na základě genderu. Práce poodhalila i skutečnosti související s dobovými změnami, jako je práce s technologiemi, náročnější výchova dětí a obavy rodičů. Vedle analýzy rozdílů jde i o reflexi vedoucích skautských oddílů k tématu environmentálně šetrného chování v rámci skautské činnosti. Výsledná zjištění mohou posloužit jako zpětná vazba pro ekologický odbor Junáka a pro zájemce, kteří by se snažili environmentální vzdělávání v Junáku podpořit.
|
|
|
Čím poslanci zelenají? Faktory ovlivňující politiku životního prostředí.
Skalík, Jan ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Diplomová magisterská práce ČÍM POSLANCI ZELENAJÍ? Faktory ovlivňující politiku životního prostředí. Jan Skalík Abstrakt Poslanecká sněmovna je v novém tisíciletí oproti devadesátým letům výrazně méně nakloněná životnímu prostředí. Dokládá to srovnání 156 hlasování z období let 1994 až 2010 z hlediska příznivosti pro životní prostředí. Jednoznačně nejsilnější, a zároveň z hlediska příznivosti hlasování s ostatními nejvíce provázanou charakteristikou, je příslušnost k parlamentnímu klubu. Na základě srovnání SZ a ODS lze totiž téměř úplně vysvětlit, proč v Poslanecké sněmovně hlasují pro životní prostředí častěji ženy a zástupci moravských krajů. Obecně lze také říci, že s rostoucí poslaneckou úspěšností v pravicových stranách se pojí pro přírodu nepříznivé hlasování. Ve stranách politického středu a levice je to ale jinak: "zelené" hlasování se v nich totiž naopak často váže s poslaneckým úspěchem. Pro životní prostředí hlasují častěji starší poslanci a ti, kteří vstoupili do Sněmovny dříve. Zatímco inženýrský titul souvisí s horším vztahem k životnímu prostředí, humanitní vzdělání se asociuje s jeho lepší podobou. Pokud je poslanec na hlasování o životním prostředí často nepřítomný, při hlasování jej pak hájí méně často.
|
host ::
RSS.